Jak na oslovení: Osvědčené techniky, které v baru opravdu fungují

Úvodní článek o sbalení – v anglické hantýrce známém jako opening. Ať už nedáte dopustit na jakoukoliv taktiku, dřív nebo později narazíte na situaci, kdy budete muset nakročit k holce nebo celé rovnou partě.

Proč začínám zrovna typy oslovení? Z mých zkušeností za poslední roky totiž jasně vyplývá, že 90 % chlapů to dělá špatně dvěma způsoby:

Buď hned vybalí trapný kompliment typu: „Ahoj, musím ti říct, že jsi hrozně kočka.“ Tohle sice občas zafunguje – a taky se k tomu v textu ještě dostaneme –, jenže háček je v tom, že to vyžaduje obrovskou sebedůvěru a hlavně perfektní řeč těla, což většině nováčků citelně schází.

Nebo se vytasí s tím vůbec největším klišé: ještě než vůbec otevřou pusu, hned ženě kupují drink. Pokud je to i váš případ, tuhle zhoubnou zkratku okamžitě pusťte z hlavy, v 99,9 % případů vede akorát tak do slepé uličky.

Když to máme ujasněné, pojďme se podívat na ty nejdůležitější typy oslovení:

Funkční přístup

Základní a nejjednodušší možná cesta. Prostě se holky zeptáte na nějakou banální věc – třeba kolik je hodin nebo kudy se jde tam a tam.

Výhoda? Funguje to prakticky bez výjimky, na tuhle udičku vám skočí skoro každá a ochotně odpoví. Nevýhoda je, že vás to moc daleko neposune a navázat pak na normální konverzaci bývá občas docela oříšek.

Na rozjetí a takzvané rozcvičení na večírku je to ale ideální start. Perfektně to funguje i v zahraničí, protože fakt, že na ženu promluvíte cizím jazykem, sám o sobě okamžitě nahodí řeč třeba o tom, odkud vlastně jste.

Hledání názoru

Tady jde „jen“ o to vtrhnout do skupinky s nějakou otázkou. Teoreticky se můžete zeptat na cokoliv, fantazii se meze nekladou! Jen se vyhněte otázkám, na které se odpovídá pouhým ano nebo ne – s těmi se totiž konverzace rozjíždí zatraceně těžko.

Pro začátečníka naprostá trefa do černého. Vstupujete do hry z neutrální pozice, takže vás okolí hned nevnímá jako predátora, který jde po kořisti (na rozdíl od výše zmíněného panáka na baru, kde má hned každý jasno).

Tady je pár inspirací:

„Můj kámoš Arnaud (ukážete na kamaráda) se před pár dny rozešel s holkou. Jak dlouho by podle vás měl počkat, než vytáhne na rande její nejlepší kamarádku?“
„Počítá se líbání jako nevěra?“ (sice klasika, ale spolehlivě zabírá)

Situační oslovení

Žádná věda: prostě využijete to, co se zrovna děje kolem vás. Může to být drink, který drží v ruce, song, co zrovna hraje z repráků, cokoliv. Zní to sice jako hračka, ale pamatujte na dvě věci:

Tenhle způsob používá kdekdo, i ti, co nikdy o žádných sváděcích metodách neslyšeli. O to víc se musíte snažit být originální.

Hlavní je nespekulovat a jednat spontánně. Jakmile vidíte příležitost, jděte do toho bez přemýšlení.

Univerzální opening

Nebo taky jak sbalit ženu bez jakýchkoliv berliček a technik. Pamatuji si, jak jsem začínajícím borcům vysvětloval tyhle finty s názory a oni se mě vždycky nakonec bezradně zeptali: „Dobře, ale… co jí mám jako říct?“

Jestli v tom občas taky plpete, tenhle přístup je přesně pro vás. Jste připraveni? Tady je kouzelná věta, která zafunguje vždycky, když máte v hlavě zrovna totální prázdno.

„Ahoj.“

To je všechno. Ale bacha, má to háček! Tenhle styl si může dovolit jen chlap, který vyzařuje neotřesitelné sebevědomí a má v malíku řeč těla.

Přímá kampaň

Konečně poslední kategorie, a sice rovný nohama do akce. Vypadá to nějak takhle:

„Vypadáš hrozně dobře a prostě jsem tě musel oslovit.“
„Jsi jediná holka v celém klubu, která mě opravdu zaujala.“

Je to sice nejúčinnější, ale taky nejvíc o hubu. Dotyčná se totiž musí okamžitě rozhodnout, jestli s vámi chce mít něco společného, přičemž o vás kromě vašeho ksichtu a první věty neví zhola nic. Bez perfektní neverbální komunikace tady nemáte šanci.

Jak nadobro odbourat strach z oslovování

Největší překážkou pro devadesát procent nováčků je prostý strach z odmítnutí. Člověk se snadno zapplete do začarovaného kruhu: vytipujete si kočku, zamíříte k ní, ale v posledním zlomku vteřiny cuknete zpátky, protože vám mozek začne šeptat jeden alibistický důvod za druhým. Vždyť vlastně není tak hezká, nestojí to za to. Určitě tu s ní sedí přítel. A tak to zabalíte. Vaše motivace rázem klesne na bod mrazu, u další skupinky to bude ještě těžší a nakonec to zabalíte úplně.

Proč nám to mozek dělá? Jde o čistý obranný instinkt, který vás chce za každou cenu uchránit trapnosti a nepohodlí, když se máte bavit s cizími lidmi. Je to úplně stejný pocit žaludku na vodě, jako když stojíte před můstkem na bungee jumping.

Jak z toho ven? Jedině lhostejností. Jste v pohodě chlap, víte, co ve vás je a co chcete. Představte se, že vás dneska večer pošlou k šípku v každém hloučku, kam se vydáte. Nebude to sice zrovna oslnivá noc, ale udělalo to snad něco s tím, kdo ve skutečnosti jste? Rozhodně ne.

Proto musíte do každé interakce jít s tím, že vám výsledek může být úplně ukradený. Nejenže tím rázem odpálíte veškerou úzkost, ale tenhle nadhled a totální flegmatismus jsou pro ženy neuvěřitelně přitažlivé.

Umění jednat s partou

Spousta sváděcích pouček selhává v tom, že řeší lovení jediné osamocené holky. Buďme ale upřímní – kdy jste naposledy viděli ženu opuštěnou samotnou v klubu nebo na baru? To je spíš úkaz.

Budete se tedy muset naučit mluvit k celým skupinám. První pravidlo: nikdy neútočte zepředu, neťapejte si to přes celý parket s očima přilepenýma na svůj cíl. Působíte tak zastrašujícím dojmem a košík máte jistý. Přistupujte vždycky z boku, mluvte tak nějak přes rameno a hlavně se nad ně nenaklánějte. Mluvte nahrazor, aby vás vnímali všichni – klidně si to doma natrénujte před zrcadlem.

Druhá klasická chyba: komunikovat výhradně a jedině s tou vyvolenou dívkou. Představte si, že sbalíte pětici kamarádek na party a s tou svou vyhlédnutou si skvěle rozumíte. Jenže po hodině se zvednou a odcházejí. A protože jste zbytek party úplně ignorovali, stojíte najednou sami uprostřed místnosti, aniž byste vůbec stihli z Fandy vytáhnout číslo.

Takže pravidlo zní: zahajte konverzaci směrem k CELÉMU hloučku, včetně kluků, pokud tam nějakou mají. Ještě lepší finta je začít u někoho jiného. Jestliže je váš cíl tou nejhezčí holkou u stolu, což dává rozum, jděte nejdřív po její méně nápadné kamarádce. Vaše vysněná krasavice, která je zvyklá, že po ní všichni šílí jako po první, bude rázem vyvedená z míry.

A co bude dál?

Teď už zbývá jen překlenout úvodní seznamování k normální, uvolněné debatě. Ale to už je téma na zase někdy příště. Zandat to do té doby ale musíte sami – tak běžte trénovat!