Jsem s tím pravým, nebo je to omyl?

Když se na začátku nového vztahu bezhlavě zamilujeme, býváme často až nebezpečně slepí. Vznášíme se na obláčku a snadno přehlédneme, že vedle nás vlastně stojí úplně cizí – a dost možná i nevhodný – člověk.

Nikdy nejste dost dobří

Upřímnost do partnerství samozřejmě patří. I když bolí, posouvá nás dál a vztah čistí. Pokud vám například partner otevřeně vytkne přehnanou žárlivost, je to vlastně skvělá zpráva. Ukazuje to, že mu na vás záleží a chce věci řešit.

Zpozornět byste ale měli ve chvíli, kdy vás protějšek neustále sráží dolů a vy máte pocit, že selháváte. Kvůli lásce přece nebudeme překrucovat vlastní já. Kdo vás opravdu bere, miluje vás se vším všudy – a vy rozhodně nemusíte neustále dokazovat, že máte „nárok“ na jeho přízeň.

Hádky jako denní chléb

Občasné bouřky a neshody k partnerství zkrátka patří. Nutí nás hledat kompromisy a dospívat. Jakmile se však z každé maličkosti stane rozbuška a tichá domácnost nebo řev jsou na denním pořádku, oba partneři se trápí. Hádat se sice umí každý, ale podstatné je, zda vám komunikace pomáhá krizi překonat.

Jestliže každý váš krok končí výstupem, zaděláváte si na pořádný průšvih. Dřív nebo později totiž zjistíte, že tahle láska je slepá ulička.

Štěstí jen pro jednoho

Točí se váš svět jen kolem toho, jak partnerovi snést modré z nebe, zatímco vy nedostáváte zpátky vůbec nic? Tak takhle ne. Zdravý vztah nestojí na tom, že jeden obětuje sám sebe a druhý jen bere. V lásce musíme dělat ústupky oba dva, abychom mohli růst ruku v ruce a cítit se milovaní.

Jak se rozhodnout?

Tohle jsou jen tři nejvýraznější varovné signály. Poznáváte v nich to, co Právě prožíváte? Možná nastal čas si nalít čistého vína a vztah ukončit. Trápit se v něčem, co očividně nefunguje, přece nemá smysl.

Na freemeet moc dobře víme, že vaše vlastní štěstí je na prvním místě. Žít v harmonickém vztahu je tisíckrát lepší, než trávit večery přemítáním nad tím, proč to sakra drhne.